Jak to udělat, abyste si intenzivní období, kdy nejmenší děti začínají lézt kam nemají, sahat na všechno, co jim přijde pod ruku, užívali společně s nimi? Pokud nechcete jen trnout, co zase na sebe vaše dítko strhne, co převrhne, rozhází nebo počmárá a zároveň ho nechcete jen okřikovat, tak nakoukněte dál.
V tomto článku jsem shrnula všechno, co konkrétně pomáhá nám, abychom si toto období společně užili a přežili vše bez újmy. A taky vám prozradím, proč právě ten pátý krok u mě vede na plné čáře.
Jak to vypadá z pohledu mámy, když nejmenší děti začnou poznávat svět kolem sebe a vydávají se vstříc za dobrodružstvím?
Pro nás mámy je to období, kdy se děti začínají „motat pod nohama“.
- Jen co se otevře myčka, už máte dítko za zadkem a leze na otevřená dvířka, aby se mrklo dovnitř a vytáhlo alespoň pár lžiček.
- V nestřeženém okamžiku vytahuje těžkou pánev ze skříňky.
- Nebo vleze do sprchového koutu, kde je to úplně nejlepší. Pokud je tam totiž ještě trošku mokro a sprcháč v dosahu, tak není nic lepšího, než potěšit čichové i chuťové pohárky.
- To, že rozhazuje hračky a všechno, na co cestou narazí, to už raději ani nezmiňuji.
V senzomotorickém období si nejmenší děti přijdou na své
Ale co my? Samozřejmě, že máme radost z toho, jaké děti dělají pokroky, jak se z ležícího miminka pomalu klube zvídavý neposeda, který začíná dělat první krůčky a říkat mama, tata.
Pokud máte dítě v tomto období nebo jste už měly, dáte mi za pravdu, že v těchto dnech se od nás žádá také
- dokonalý postřeh,
- velká dávka trpělivosti,
- ještě větší míra empatie,
- smysl pro zodpovědnost,
- i smysl pro humor.
Musíme totiž
- neustále dávat pozor, co si zrovna naše dítko strká do puse,
- pohotově reagovat, když se začne sápat na kamaráda nebo si ručku namáčí v talíři a patlá jídlo všude kolem,
- vyhodnocovat, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí,
- rychle odklízet z dosahu věci, které by mohly nějakým způsobem uškodit našemu drobečkovi nebo někomu jinému.
To je jenom krátký výčet toho, jak asi probíhá ta naše rodičovská dovolená, když senzomotorické období začíná nabírat vyšší obrátky.
Je vůbec možné, abychom si toto náročné období užili stejně jako naše nejmenší děti?
Trochu jsem si na to posvítila a zjistila jsem, že za určitých okolností to jde.
1. krok – Respektujte potřeby nejmenších dětí
Půjde to ve chvíli, kdy připustíme, že děti to tak v tomto věku prostě mají. Je to pro ně přirozené. Když bychom nahlédli do moudrých knih o vývoji dítěte, tak zjistíme, že právě v tomto období děti poznávají své okolí skrze jejich smysly a pohyb. Podle J. Piageta se jedná o senzomotorické období – prvotní fázi kognitivní vývoje dítěte, která trvá od narození do přibližně dvou let. Podle M. Montessori toto období trvá i po druhém roce věku.
Stačí si jen na chvíli sednout k malým neposedům a dáme jim za pravdu.
Co to znamená pro nás mámy?
Respektovat to, co je přirozenou součástí vývoje.
Až děti polezou do závratných výšek, budou si všechno cpát do puse, rozhazovat věci kolem, tahat nás za vlasy a překusovat šňůry od čehokoliv, stačí si jen připomenout, že naši nejmenší to nedělají se záměrem všechno zničit nebo nás provokovat.
Nejmenší děti jen přirozeně využívají všechny smysly a pohyb k poznávání okolního světa.
Moje doporučení zní. Všímejte si, co vaše batole právě nejvíc zajímá, k čemu se rádo vrací a jakým způsobem zrovna nejraději poznává okolí i svoje možnosti.
Potom mu toho dopřejte v co největší možné míře.
Ale pozor. Tím, že budeme respektovat tuto přirozenost ještě neznamená, že všechno bude fajn. Také další krok je velmi důležitý pro to, abyste si toto senzomotorické období užívali společně s dětmi také vy. Bez něj by se totiž klidně mohlo proměnit v noční můru, a to si rozhodně nepřeje asi žádná z nás.
2. krok – Respektujte i svoje potřeby
Je super respektovat potřeby dětí, které vychází z jejich přirozenosti. To ale neznamená, že si necháme vyškubat všechny vlasy, zničit celý dům a dovolíme jim dělat, co se jim zlíbí.
Také je důležité zaměřit se na vlastní potřeby.
Neuškodí udělat si malou sebereflexi a ujasnit si, jak to máte právě vy. Všímejte si sebe sama, jak reagujete na určité chování svého dítěte. Sledujte
- co mu s klidem dovolíte,
- co je pro vás ještě únosné,
- co už vám vadí,
- co vás pěkně vytáčí,
- co nesnášíte.
Podle toho se potom zařiďte. Respektujte to, jak to máte vy.
Jo a nedejte na to, jak to mají vaše kamarádky nebo další mámy. Každá jsme totiž jiná a jsme různého založení. Co jedné vůbec nevadí, druhá z toho bude šílet. Nejde o to srovnávat se s ostatními. Důležité je, udělat si to tak, aby to vyhovovalo vám a vašemu dítěti.
3. krok – hledejte způsoby, otevřete se i novým možnostem, nabízejte alternativy
Když máte představu o tom, jakým konkrétním způsobem vaše dítko zrovna nadšeně objevuje svět, tak máte napůl vyhráno. Přidejte k tomu ještě seznam, co z toho je pro vás přijatelné a co už je opravdu přes čáru.
Je jasné, že někde se ty vaše potřeby diametrálně budou rozcházet nebo dokonce půjdou proti sobě.
Tam, kde vám to nevadí, tak o nic nejde.
Co v situacích, které vás rozčilují nebo jsou i pro dítě nebezpečné?
Je určitě možné přistoupit na hru „kdo z koho“ – čí potřeby vyhrají, kdo koho převálcuje. To nám ale nezaručí to, že si to obě strany budeme užívat.
Nabízí se tedy jiné řešení. To sice bude žádat trochu té vynalézavosti a kreativity, větší pružnost v myšlení a možná i ochotu zkusit dělat něco jinak než jsme zvyklé.
Spokojené dítě a spokojená máma za trochu té námahy stojí, co říkáte?
- Nedržte se při zemi!
- Přicházejte s novými nápady!
- Nabízejte dítěti takové aktivity, které bude milovat!
- Připravujte vhodné prostředí pro stimulaci všech smyslů!
4. krok – Inspirujte se
Když víme, že pro děti je přirozené poznávat svět všemi smysly a skrze pohyb, tak není nic snadnějšího než jim to umožnit. Nabízet jim takové aktivity, které půjdou této přirozenosti naproti.
Když vás zrovna nic nenapadá, tak nejjednodušší je načerpat inspiraci jinde. Youtube nebo Pinterest vás může nasměrovat, a potom už nebude nic bránit tom, aby si děti nasytily svoje potřeby.
S chutí můžete vyzkoušet něco z toho, co vás samotné zaujme.
Mě třeba zaujala tato aktivita, ale přiznám se, že jsem nenašla odvahu jí vyzkoušet. Inspirovala mě však k tomu, abych nabízela našemu prckovi ke hraní jiné potraviny – rýži, ovesné vločky, kmín, cereálie.
zdroj: Pinterest
5. krok – Vyhledávejte vhodná prostředí pro nejmenší děti
Pokud si chcete senzomotorické období vychutnat s dětmi opravdu naplno, tak nezapomínejte na to nejdůležitější.
Berte děti nejčastěji tam, kde nasytí všechny smysly, navíc se u toho ještě dobře protáhnou. Vyhledávejte taková místa a zákoutí, která se líbí zároveň i vám.
Nemusí to být nutně jen dětská hřiště a dětské koutky.
Určitě nic nepokazíte tím, když necháte děti, aby si osahaly co nejvíce povrchů. I takové lezení v trávě, po písku, po kamínkách, v listí nebo v seně, nabídne dětem velice obohacující zážitky.
Jestli mě podezíráte z toho, že tím vhodným prostředím mám na mysli přírodu, tak máte pravdu.
Právě příroda totiž nabízí spoustu úžasných míst a zákoutí, kde najdeme skvělé podněty pro naše nejmenší děti.
Choďte s nejmenšími dětmi ven do přírody – na zahradu, do lesa, k řece, ale třeba i do městského parku. Věřím, že to vaše děti budou milovat. Pokud chcete načerpat více inspirace, co konkrétně s dětmi venku dělat, mrkněte tady.
Sama na sobě pozoruji, že když jsem venku, připadám si taková „živější“. No a kluci, ti jsou venku ve svém živlu. Možná je to díky tomu, že žijeme na vesnici a do lesa to máme pár kroků. Na moji fanpage Žijeme s dětmi naplno najdete inspiraci, do jakých míst konkrétně směřují naše kroky a kde to mají naše děti nejraději.
Víte proč u mě vyhrává na plné čáře právě tento krok?
Protože příroda nabízí tolik úžasných podnětů pro všechny smysly, že i kdybych se chtěla rozkrájet a připravit sebelepší aktivity, tak to bude vždycky jen slabý odvar.
Díky tomuto kroku si totiž senzomotorické období užívám maximálně, navíc načerpám potřebnou energii, která se vždycky hodí.
Zatím jsem neobjevila lepší hernu pro děti než je pláž a les.
Zajímalo by mě, kde se cítíte nejlépe s vašimi dětmi vy? Podělte se o vaši zkušenost v komentáři.
Ze srdce vám přeju, aby toto krásné období bylo nezapomenutelné, jak pro vaše děti, tak pro vás.
Janča